Kdo v Praze zavraždil Charlese Jordana? Je 20. srpen 1967. Vltava v Praze vyplavuje mrtvé tělo člověka, který měl v ruce klíč k vyřešení největšího válečného konfliktu po druhé světové válce. Jeho smrt se odehrála pod dohledem hned několika tajných služeb.
Jeho smrt se totiž hodila úplně všem: Arabským tajným službám, KGB, StB, americkým tajným službám, ale i některým mocným v Izraeli.
Charles Jordan byl americký občan, narodil se v německé židovské rodině. Část dětství strávil v Československu a přes Prahu utekl před nacisty. Praha je mu tak osudná hned dvakrát. Jako bývalý uprchlík se po válce rozhoduje, že bude zachraňovat uprchlíky.
Otec uprchlíků
Jordan hraje vysokou hru. Ignoruje železnou oponu, tajně vyjednává i s úhlavními nepřáteli a má úspěchy. Zachrání desetitisíce Židů z arabských zemí. Potají se mu podařilo vyjednat odchod židovského obyvatelstva z arabských států. Někdy Židy vykupuje. Vyřešil tak polovinu arabsko-izraelského problému.
Když se rozhodne pomoct najít nový domov palestinským Arabům, udělá si další nepřátele. Arabsko-izraelský konflikt se totiž hodí oběma stranám studené války. Obě strany prodávají znepřáteleným stranám zbraně. Pokud Jordan najde domov pro Palestince z táborů v Pásmu Gaza i na Západním břehu Jordánu, nebude už o co válčit.
V srpnu 1967 přilétá Charles Jordan do Prahy a ubytovává se v hotelu Esplanade. Nikomu neříká s kým a o čem tu chce jednat. V hotelu to vypadá jako ve špionážním filmu. Státní bezpečnost má hotel obsazený svou agenturou. Své lidi tu mají americká, egyptská, syrská i sovětská tajná služba.
Jak zmizel?
Tuší Charles Jordan hrozící nebezpečí? Krátce před smrtí žádá o přestěhování na jiný pokoj. Večer 16. srpna má hovor po vnitřní hotelové lince a odchází z pokoje. Neříká kam jde. Nikdo ho ale nevidí odcházet ze vchodu.
Oznámení o pohřešování, sepsané s Elisabeth Jordanovou 17. srpna
Navečer jsme zašli na Václavské náměstí do kavárny Ambassador, kde jsme si sedli před kavárnou na zahrádku. Zde jsme se zdrželi asi do 19 hod. Odtud jsme odešli do hotelu Palace v Praze 1 a zde jsme se ptali, zdali nemají nějaké americké noviny. Odtud jsme odešli do hotelu Esplanade, kde jsme zůstali i na večeři. Po večeři jsme zašli do pokoje a můj manžel se převlékl do světle modré košile. Manžel se choval zcela normálně, nic jsem na něm nepozorovala. Manžel ještě mně řekl, že se půjde podívat do hotelu Palace zdali nepřišly nějaké noviny. Jinak bylo vše mezi námi v pořádku. Tato doba byla poslední co jsem ho spatřila. Jelikož se nevrátil do rána, tak jsem celý případ oznámila v recepci v hotelu.
Jedním z velmi hlídaných míst je hotelová recepce. Přesto si odcházejícího Jordana v recepci nikdo nevšimnul. Mohl „proklouznout“? Teoreticky ano. Zároveňmohl projít sousední kavárnou a sousedním východem na ulici. Existuje i divoká verze Josefa Frolíka. Josef Frolík je československý špion, který utekl v roce 1969.
Ve své knize „Špion vypovídá“ popisuje, že z hotelu se Jordan vydal směrem k Václavskému náměstí. Vzápětí se na něj vrhli čtyři muži a vecpali ho do připraveného auta. Auto mělo patřit diplomatovi z egyptského velvyslanectví. StB podle Frolíka dostala informaci od KGB, že ho Arabové chtěli zabít už v Bukurešti. Podle Frolíka navíc únos sledovalo jedenáct ozbrojených československých zpravodajců. Jordana prý převezli na egyptskou ambasádu, kde zemřel po několikahodinovém tvrdém výslechu.
V hotelu je kancelář aerolinek spojené arabské republiky, kterou vede pravděpodobně představitel vojenské rozvědky nebo kontrarozvědky Mohammed Talaat. Kancelář aerolinek má vlastní vchod. Byl Charles Jordan zavražděn agenty některé arabské země už v hotelu? Po prohrané šestidenní válce by to pro ně byl úspěch. Jenže nikdo se s takovým „úspěchem“ nechlubí.
Co ukázala pitva
20. srpna Jordanovo tělo vyplavuje Vltava na jezu u Karlova mostu. Pitva nejprve ukazuje na to, že se Charles Jordan utopil. Pak se najdou stopy, že s mrtvým tělem někdo manipuloval a stopy chloroformu. Smrt Charlese Jordana vyšetřuje standardně kriminálka. Veřejná bezpečnost žádá státní bezpečnost o pomoc při vyšetřování. Pomoc je ale neúplná a přichází pozdě. Ze seznamu osob na hotelu vyškrtávají estébáci nejen všechny své lidi, ale také všechny lidi, které sledují. Případ potom přebírá Státní bezpečnost. Kam ale vyšetřování došlo, lze zrekonstruovat jen částečně. Spis se nedochoval.
Další podezřelou okolností je, že k jedné z celkem tří pitev byl ze Švýcarska povolán primář Ústavu soudního lékařství curyšské univerzity E. Hardmeier. Právě on našel na Jordanově těle stopy vlečení a stopy chloroformu. Profesor Hardmeier několik měsíců po smrti Jordana údajně páchá sebevraždu: Vysvleče se, vystoupí ze svého vozu a umrzne. Zoufalí vyšetřovatelé nasazují do svých služeb i jasnovidce. Vypovídá o tom i bývalý pracovník ÚDV Adam Kretschmer.
Výpověď svědka:
Když se našlo Jordanovo tělo, tak byl použit takzvaný agent Ludvíček. Byl to psychotronik s jasnovidnými schopnostmi. Státní bezpečnosti a kriminální policii popsal nejenom kde se vražda stala, ale i následné události. Popsal, že Jordan byl utopen na místě které dokonce označil. Uvedl, že byl utopen dvěma osobami, přičemž u obou lokalizoval, že bydlí v Praze a v jednom případě popsal i jak vypadá dům, ve kterém ona osoba bydlí. Jako další markant uvedl, že přibližně do 14 dnů si jedna z těchto dvou osob má přijít do Tuzexu pro auto červené barvy. Je velmi zajímavé, že přestože se tyto markanty daly snadno ověřit, tak to nikdo neudělal.
Smrt zametená pod koberec
Smrt Charlese Jordana mohla být nešťastná náhoda. Při cestě přes dnešní most Legií pocítil potřebu odskočit si a nešťastnou náhodou spadl do Vltavy, udeřil se do hlavy a utopil se. Neodpovídají tomu ale stopy vlečení, ale ani to, že od schodů na Střelecký ostrov je cestou ke břehu Vltavy dost jiných příležitostí si ulevit. Jordan navíc neuměl plavat a těžko by tak riskoval cestu až k řece.
Další možností je sebevražda, respektive sebevražda v náhlém pohnutí mysli. K bilanční sebevraždě neměl důvod a náhlé pohnutí mysli nedává s ohledem na jiné stopy rovněž smysl. Zbývá tedy jen vražda. Kdo ale mohl vraždit? Charles Jordan byl široce milován, ale stejně široce nenáviděn. Nenáviděli ho ortodoxní židovské kruhy nejen v USA. Nenáviděli ho Palestinci. Ale důvod k jeho odstranění měly i obě hlavní mocnosti studené války.
Jestliže Charles Jordan vyřešil problém židovských menšin v arabských státech tím, že jim našel domov v Izraeli, vyřešil polovinu izraelsko-palestinského problému. Zemřel krátce poté, co oznámil, že vyřeší i druhou část problému – palestinským uprchlíkům najde domovy v arabských zemích. Nejdelší konflikt v historii lidstva by tak skončil. Jenže tento konflikt byl svým způsobem výhodný i pro USA a SSSR. Do Palestiny mířily zbrojní dodávky z obou stran. A tak zůstává na stole ještě jedna možnost, a sice že obě strany konfliktu se shodly, že bude dobré, když Jordan nedostane příležitost svou misi naplnit.
Zdroje: Největší záhady kriminalistiky
Autor: Jaroslav Mareš
